Deutscher Gewerkschaftsbund

Faire Mobilität

1. Kdy smíte zůstat doma?

Odpověď na tuto otázku není jednoduchá.

O tom, že přestanete chodit do práce, protože máte strach z koronavirové nákazy, nemůžete rozhodovat sami. Zaměstnavatel na to může reagovat napomenutím nebo vám může dát i výpověď.

Pokud jste byli v kontaktu s infikovanou osobou, zjistěte co nejrychleji, zda musíte zůstat v karanténě. Pokud se nemůžete dostavit do práce, protože se musíte nechat kvůli podezření z nákazy koronavirem vyšetřit lékařem, je vaší povinností o tom neprodleně informovat zaměstnavatele a předložit mu potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti (DPN). Ošetřující lékař nahlásí všechny osoby, u kterých se zjistí infekční onemocnění způsobené koronavirem, orgánu ochrany veřejného zdraví (Gesundheitsamt). To je předpis. Máte-li potvrzenou karanténu, musíte zůstat doma. Zaměstnavatel vám bude v tomto případě nadále vyplácet mzdu.

Zásadně platí: Pokud jste nemocní a nejste schopni pracovat – ať se již jedná o koronavirovou infekci nebo o jiné onemocnění – dostanete od lékaře potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti, které musíte neprodleně předat zaměstnavateli a také své zdravotní a nemocenské pojišťovně (Krankenkasse). Nadále budete dostávat náhradu mzdy.
Vzhledem k aktuální situaci se až do 23.06.2020 může stát, že potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti dostanete až do 14 dnů po vaší telefonické konzultaci s lékařem. Toto potvrzení vám bude zasláno domů poštou.
Týká se to ale pouze těchto osob:

• pacientů s onemocněním horních dýchacích cest, kteří mají pouze lehké příznaky onemocnění
• pacientů s onemocněním horních dýchacích cest, kteří mají pouze lehké příznaky onemocnění a u kterých kromě toho existuje podezření, že se mohli nakazit koronavirem

2. Byla u vás diagnostikována koronavirová nákaza?

Pokud u vás bylo zjištěno onemocnění COVID-19, jste povinni neprodleně oznámit zaměstnavateli svou dočasnou pracovní neschopnost a předpokládanou délku trvání onemocnění, kterou prokážete lékařským potvrzení o pracovní neschopnosti.

Zároveň by bylo dobře, abyste o své nákaze informovali nejen svého zaměstnavatele, ale taky kolegy, aby se omezilo její šíření.

3. Co dělat, když se ve vašem podniku vyskytla nakažená osoba?

Ani v tomto případě nemůžete zůstat jednoduše doma. Pokud jste byli s touto osobou v bližším kontaktu, ohlásí se u vás orgán ochrany veřejného zdraví (Gesundheitsamt) a pošle vás do karantény. Nadále budete dostávat svou mzdu (podle ustanovení § 616 německého občanského zákona (BGB) nebo § 56 německého zákona o ochraně proti infekčním onemocněním (IfSG)).

4. Musíte jet na služební cestu do oblasti se silně rozšířenou nákazou koronavirem?

Vaše pracovní povinnost se zásadně vztahuje i na služební cesty.

Pokud však orgány státní správy (zdravotní úřad, zemský úřad, policie apod.) vyhlásí pro určitý region oficiálně nebezpečí nákazy tímto onemocněním, pak do tohoto regionu jezdit nemusíte.

Zde najdete webové stránky Ústavu Roberta Kocha s aktuálními informacemi o rizikových oblastech (https://www.rki.de/DE/Content/InfAZ/N/Neuartiges_Coronavirus/Risikogebiete.html).

5. Co dělat, pokud má váš zaměstnavatel v důsledku aktuální situace málo práce?

Zaměstnavatel může podat u německého úřadu práce (Agentur für Arbeit) žádost o dotace na mzdy (Kurzarbeitergeld). To znamená, že firma dostane od státu příspěvek na mzdy pro část zaměstnanců, kteří pracují kvůli snižujícímu se počtu zakázek v režimu zkrácené pracovní doby. Příspěvek jim zaměstnavatel musí vyplatit. Tato kompenzace činí 60 procent výpadku čisté mzdy zaměstnance. Máte-li přinejmenším jedno dítě, dostanete 67 procent výpadku čisté mzdy.

Pokud vás zaměstnavatel pošle přesto domů, máte i nadále nárok na náhradu mzdy. Požádejte zaměstnavatele, aby vám písemně potvrdil, že máte zůstat doma. Zajistěte přitom, aby se rozhovor s vaším zaměstnavatelem konal v přítomnosti svědka.

V případě, že vás zaměstnavatel uvolní z práce, nesmí k tomu využít jednostranně fond pracovní doby. Vždy k tomu potřebuje souhlas z vaší strany.

Pokud se zaměstnavatel rozhodne preventivně podnik uzavřít, musí vám i nadále platit po dobu uzavření náhradu mzdy.

POZOR! Nepodepisujte žádné dokumenty, které vám zaměstnavatel předloží kvůli koronavirové krizi. Mohlo by se jednat o výpověď, smlouvu o zrušení smluvního závazkového vztahu nebo dohodu o změně pracovní smlouvy, které by pro vás mohly mít negativní následky.

6. Můžete si ještě někde přivydělat, pokud pobíráte náhradu mzdy v režimu zkrácené pracovní doby, tzv. kurzarbeit?

Zda se přivýdělek v rámci zaměstnání malého rozsahu typu „minijob“ (do 450 euro měsíčně) projeví na výši příspěvku při zkrácené pracovní době (Kurzarbeitergeld) záleží především na tom, kdy jste začali vykonávat vedlejší výdělečnou činnost.

Začátek vedlejší činnosti během režimu kurzarbeit: Pokud jste vedlejší výdělečnou činnost začali vykonávat současně se zavedením režimu kurzarbeit nebo po jeho zavedení, přihlédne se k vedlejšímu výdělku při výpočtu výše příspěvku při zkrácené pracovní době (Kurzarbeitergeld). Příklad: Vaše hrubá měsíční mzda činí běžně 2 400 euro (dojednaný výdělek). V režimu kurzarbeit pracujete ale na zkrácený pracovní úvazek a dostanete proto od zaměstnavatele pouze hrubou měsíční mzdu ve výši 1 000 euro (skutečně docílený výdělek). Rozdíl mezi 1 000 a 2 400 euro (tedy 1 400 € hrubé mzdy) se potom kompenzuje příspěvkem při zkrácené pracovní době ve výši 60 resp. 67 procent, vypočítaných na základě čistého příjmu z těchto chybějících 1 400 eur. Máte-li vedlejší výdělečnou činnost, při které vyděláváte např. 450 euro, sníží se rozdíl mezi dojednaným a skutečně docíleným výdělkem, ze kterého se vypočítává příspěvek při zkrácené pracovní době, na 950 euro hrubé mzdy.

Pro započítání příjmu z vedlejší činnosti přitom není rozhodující, zda jste tohoto výdělku docílili v pracovní dny (hlavní výdělečné činnosti) nebo ve dny výpadku práce v režimu kurzarbeit. Stejně tak není důležité, zda se jedná o pracovní činnost podléhající povinnému sociálnímu pojištění nebo o zaměstnání malého rozsahu (minijob). Toto pravidlo se přitom použije stejným způsobem také pro příjmy ze samostatně výdělečné nebo z výpomocné činnosti.

Výjimka: Od 27.3.2020 platí: Příjem z vaší vedlejší výdělečné činnosti se nemusí zohlednit při výpočtu výše příspěvku při zkrácené pracovní době v tom případě, když tato činnost patří do systémově relevantních odvětví (např. zdravotnictví včetně nemocnic a lékáren, zemědělství a zásobování spotřebitelů potravinami) a celkový součet nadále vyplácené mzdy za vaši hlavní činnost, tohoto příspěvku a přivýdělku není vyšší než váš běžný hrubý příjem (tzn. dojednaný výdělek). Pokud chcete nebo budete vykonávat nějakou vedlejší výdělečnou činnost, musíte to okamžitě oznámit svému zaměstnavateli. Zaměstnavatel vám nemusí tuto vedlejší činnost povolit, jedná-li se například o práci v konkurující oblasti.

Začátek vedlejší činnosti před zavedením režimu kurzarbeit: Vedlejší výdělečná činnost, kterou jste vykonávali již před zavedením režimu kurzarbeit a nadále v ní pouze pokračujete, se při výpočtu výše příspěvku nezohledňuje. Na zaměstnance, kteří před zavedením režimu kurzarbeit vykonávali zaměstnání malého rozsahu (minijob) nebo vedlejší činnost podléhající povinnému sociálnímu pojištění, se proto při podání žádosti o poskytnutí příspěvku při zkrácené pracovní době a výpočtu jeho výše nevztahují žádné zvláštní předpisy.

7. Co dělat, když nemám možnost dostat se do práce?

Za riziko při cestě do práce odpovídáte zásadně sami. Pokud se do práce nedostavíte, může se stát, že na to bude zaměstnavatel reagovat napomenutím nebo vám dokonce i dá výpověď, a vy samozřejmě také nedostanete žádnou mzdu. Oprávněnost výpovědi v tomto případě musí přezkoumat soud. Proti takovéto výpovědi byste se měli bránit podáním žaloby na neplatnost výpovědi z pracovního poměru (Kündigungsschutzklage), viz také kapitola Váš zaměstnavatel vám dal výpověď – a vy jste podepsali dokument, kterému jste nerozuměli. Ochrana proti výpovědi se na vás vztahuje v případě, že ve firmě pracujete déle než 6 měsíců a firma má víc než 10 pracovních míst na plný úvazek. Bez této ochrany to bude pro vás obtížné.

Obraťte se nezbytně na poradenské pracoviště nebo vyhledejte advokátní kancelář. V každém případě ale musíte svému zaměstnavateli oznámit, že se nemůžete dostavit do práce.

8. Váš zaměstnavatel vám dal výpověď – a vy jste podepsali dokument, kterému jste nerozuměli

Nechejte prověřit, zda je výpověď v souladu s právními předpisy. Proti neoprávněné nebo nesprávné výpovědi – a to také ústní nebo okamžité výpovědi – se můžete bránit. Můžete také podat žalobu u pracovního soudu. Na to však máte čas pouze 3 týdny počínaje dnem, kdy jste obdrželi výpověď!

Zde najdete vzor (Hinweise zur Klageerhebung CS) této žaloby, kterou můžete podat přímo v podatelně místního pracovního soudu, abyste dodrželi lhůtu 3 týdnů! 

Bližší informace k tématu výpovědi najdete na webových stránkách: www.faire-mobiliteat.de/informationen

Kontaktujte okamžitě advokátní kancelář, svůj odborový svaz nebo poradnu, bez ohledu na to, zda vám bylo oznámeno ukončení pracovního poměru nebo zda jste podepsali dokument, který vám zaměstnavatel předložil.

Pokud je vaše mzda nízká, můžete požádat místní soud o tzv. potvrzení o finanční podpoře na poradenskou službu (Beratungshilfeschein), se kterým se můžete obrátit na právníka.

Ohlaste se neprodleně na úřadu práce (Agentur für Arbeit) nebo na středisku na podporu zaměstnanosti (JobCentrum) s tím, že hledáte práci! Vzhledem k současné situaci to můžete vyřídit také telefonicky nebo prostřednictvím internetu, aniž byste se museli dostavit osobně! (https://www.arbeitsagentur.de/eservices)

9. Bydlíte v bytě, který vám pronajímá váš zaměstnavatel? Musíte se z bytu vystěhovat, když dostanete v práci výpověď?

Ne! Z bytu vás mohou vystěhovat pouze v případě, že bylo vyneseno odpovídající soudní rozhodnutí. Kromě toho také v současné době platí omezení cestování. V žádném případě byste se neměli z místa ubytování dobrovolně vystěhovat, protože pak budete bez domova a nemáte právo se vrátit. To platí i tehdy, máte-li pouze ústně uzavřenou smlouvu o pronájmu. Pokud se ocitnete pod tlakem, kontaktujte poradenské pracoviště nebo policii!

10. Vašemu podniku byla příslušným orgánem státní správy nařízena karanténa a musel být na přechodnou dobu uzavřen. Budete i nadále pobírat mzdu, ačkoli nejste sami nemocní?

Pokud vás zaměstnavatel nemůže zaměstnat, budete zásadně nadále pobírat mzdu. Podle současné právní situace to platí i v případě úředně nařízeného úplného uzavření podniku.

11. Můžete zůstat doma a dostávat i nadále mzdu, pokud dojde kvůli koronaviru k uzavření mateřských školek nebo škol vašich dětí?

V tomto případě se musíte snažit najít vhodné řešení, jak zajistit jinou možnost hlídání svého dítěte, a to například také osobami, které nepatří do vaší rodiny. Především u malých dětí to ale není vždy tak jednoduché. Proto byste se měli snažit projednat celou záležitost co nejrychleji se svým zaměstnavatelem a společně s ním zvážit, zda by přicházela v úvahu také práce z domova. Pokud to nejde a vy nemáte skutečně žádnou možnost zorganizovat hlídání dětí, smíte zůstat doma, protože je pro vás nepřijatelné chodit do práce.

V těchto případech můžete od 30.3.2020 dostat kompenzaci za výpadek mzdy kvůli péči o děti, pokud těmto dětem ještě není 12 let. Tento předpis se vztahuje také na děti v pěstounské péči. Podmínkou je, že nemáte žádnou možnost zajistit přiměřené hlídání dětí jiným způsobem (např. druhým rodičem nebo prostřednictvím krizových řešení v předškolních a školních zařízeních). Rizikové skupiny, jako jsou např. prarodiče dítěte, se přitom pro hlídání dětí nemusí zohledňovat.

Musíte však skutečně vyčerpat všechny ostatní možnosti hlídání dětí, to znamená včetně využití volna na základě vašeho fondu pracovní doby, abyste kvůli péči o děti nemuseli chodit do práce a přitom nadále pobírali mzdu. Přednost má také právo na práci v režimu kurzarbeit. Náhradu mzdy můžete dostávat po dobu až šesti týdnů, a to ve výši 67 procent vašeho měsíčního čistého příjmu až do hranice maximální měsíční dávky ve výši 2 016 euro. Dávky vám bude vyplácet zaměstnavatel, který musí podat u příslušného německého zemského úřadu žádost o refundaci. Toto opatření neplatí v době školních prázdnin, kdy jsou zařízení péče o děti běžně zavřená, a je navíc omezeno pouze na rok 2020.

Pokud dítě onemocní, platí všeobecné předpisy. To znamená, že zaměstnankyně nebo zaměstnanec mají z důvodu onemocnění dítěte právo na uvolnění z práce. V tomto případě obdrží rodič po dobu 10 dnů a rodič samoživitel po dobu 20 dnů náhradu mzdy za nemoc od zdravotní a nemocenské pojišťovny.

12. Jaká preventivní opatření musí váš zaměstnavatel přijmout, aby vás ochránil před koronavirovou nákazou?

Zaměstnavatel má povinnost řádně pečovat o zaměstnance. Například jim musí poskytnout dezinfekční prostředky, pokud mají velice častý kontakt se zákazníky. Zaměstnavatel musí také informovat zaměstnance o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci včetně hygienických předpisů a poskytnout jim k tomu potřebné prostředky.

Odkazy:

Informace Spolkového ministerstva zdravotnictví (německy, anglicky, rusky, turecky)

https://www.bundesgesundheitsministerium.de/coronavirus.html

Informace o celosvětovém aktuálním vývoji a o vývoji v Německu (německy)

https://www.tagesschau.de/ausland/coronavirus-karte-101.html